Máme doma křečka!

Je snad nějaká rodina, kde žádné dítě netoužilo pod domácím mazlíčkovi? U nás pořád běží dokumenty o zvířátkách, děti se mě vyptávají na moje někdejší mazlíčky a samozřejmě touží po vlastních. Na druhou stranu jsou děti hlučné a nepořádné jak morčata… Říkala jsem si, že takový zlatý křeček by je mohl poučit.

Koneckonců jednou bychom mohli chtít doma chovat větší zvířátko – třeba manžela, že jo. Akorát zatímco ten by nejspíš vzal nohy na ramena (chlapi milují jen svůj binec), křeček by nejspíš umřel, kdyby se pokoušel ten nepořádek sníst… Tak jsem děti poučila, co mají a nemají dělat a pořídila mazlíčka.

Rozluč se s mámou!

Křeček, pro kterého jsem šla, byl právě měsíc starý. V jednom dni přišel o matku a získal macechu. Zamilovanou macechu. Přece jen pořídit křečka pro mě bylo jako vrátit se do dětství. Takových let jsem s tímto druhem nepřišla do kontaktu, a to mi přišel tak milý! Vzala jsem ho k nám, zatímco děti byly u prarodičů. Samozřejmě jsem s cestou pro děti otálela. Musela jsem si v klidu užít ten malý uzlíček. Vzala jsem ho do rukou a chvilku mu nahrazovala běhací kolečko, protože se samozřejmě pokoušel zdrhnout. Když jsem ho ubytovala v jeho nové kleci, začal se hned zabydlovat a já mu byla u jeho krátkého ocásku. Pozorovala jsem ho a věděla, že už bych měla jít, ale pořád to nešlo.

„Bude v pořádku?“ říkala jsem si. Kdyby tak aspoň dal najevo, že mu nic nechybí a slíbil, že nikam neuteče… No, chtěla jsem toho moc. Pořád mě ignoroval. Cítila jsem se jak matka, která má poprvé opustit své dítě, ač moje vlastní děti byly jinde. Po chvíli už jsem chtěla na toho ignoranta i zaječet: „Rozluč se s mámou!“

Budeš se jmenovat podivně

Samotnou mě to pobavilo. Takto zaječela Bernadette z Teorie velkého třesku na svou čtyřměsíční dceru Halley, když ji nechávala v jeslích. Rozbrečela tím akorát jiné děti. V tu chvíli mi to docvaklo. Halley! Děti vymýšlely různá prapodivná jména pro zvířátko dřív, než ho vůbec poznaly. Tohle jméno ovšem sedělo dokonale. Bylo jednoduché, jemné a navíc se po panu Halleym jmenuje i kometa a kráter na Marsu. Tohle zvířátko bylo taky s to kolem nás jen profrčet, kdybychom mu daly možnost, a kráter by do něčeho vykousalo zcela nepochybně.

Děti vymýšlely Ferdinku, Markétku, Alex, Půlnoc, pak nějaká dvojslovná jména… Napadaly je ještě ve chvíli, kdy ji poznaly. Nakonec ale zůstaly Halley.

Jste zvědaví, jak se děti s Halley seznamovaly? Zda se o ni zvládnou postarat? Čtěte dál.

Publikoval Alex

Majitelka zápisníku a maminka Teda a Luisy.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: